S přídavným modulem RF‑/LIMITS je možné porovnávat únosnost prutů, konců prutů, uzlů, uzlových podpor a ploch (jen v programu RFEM) prostřednictvím definované mezní únosnosti. Dále je možné kontrolovat posunutí uzlů i rozměry průřezu. V tomto příkladu porovnáme síly v patce sloupu přístřešku pro auto s maximálními přípustnými silami danými výrobcem.
Místo čtyřúhelníkové plochy může být také použita plocha typu B‑spline (Bézierova). Tu lze dodatečně upravovat v jejím tvaru díky integrovaným pomocným uzlům. V závislosti na potřebné složitosti plochy lze vytvořit 3 x 3 nebo 4 x 4 pomocné uzly.
Podpory lze kopírovat a přesouvat pomocí funkce Drag & Drop, i když v místní nabídce není k dispozici funkce "Posun/Kopie...". To platí pro všechny typy podpor: uzlové, liniové i plošné. Lze je tak snadno přiřadit k jiným uzlům, liniím nebo plochám.
Pro kontrolu posunů konstrukce do strany se osvědčuje přídavný modul RF‑/LIMITS. S tímto přídavným modulem je například možné analyzovat použitelnost se zřetelem na horizontální deformace uzlů a porovnávat je s mezními hodnotami.
V několika projektech jsou často zapotřebí stejné konstrukce, jako je například vaznice se sloupy a ztužidly. Rozměry je možné měnit přímo v programu RFEM případně RSTAB pomocí posouvání uzlů.
Pokud načteme pomocí rozhraní COM výsledky na ploše, dostaneme jednorozměrné pole se všemi výsledky v uzlech sítě konečných prvků nebo bodech rastru. Chceme-li získat výsledky na okraji plochy nebo podél určité linie na ploše, je třeba je pro oblast linie vyfiltrovat. V našem příspěvku představíme funkci, kterou lze pro tento problém použít.
V následujícím příspěvku předvedeme, jak uživatel programu může vytvořit plošinu a použít ji ve čtyřbokém stožáru v přídavném modulu RF-/TOWER Equipment. Nejdříve začneme s prázdným modelem typu 3D a zadáme čtyři uzly. Číslování a poloha těchto uzlů jsou přitom velmi důležité.
Deformace uzlů sítě konečných prvků jsou vždy prvním výsledkem výpočtu konečných prvků. Na základě těchto deformací a tuhosti prvků lze vypočítat přetvoření, vnitřní síly a napětí.
V programech RFEM a RSTAB lze do statického modelu přidat uživatelsky definované kótovací čáry. Beim Anlegen dieser Maßlinien werden nacheinander Objekte (zum Beispiel Endknoten einer Linie, Stäbe etc.) angeklickt, welche die Referenzpunkte der Bemaßung darstellen. Will man eine Maßlinie frei von der zuvor definierten Struktur in das Modell einfügen, ist zunächst ein zusätzlicher freier "Hilfsknoten" anzulegen, welcher als Referenzobjekt für die neue Bemaßung dient.
Od verze 5.06.1103 lze v modulu RF-DYNAM Pro zanedbat hmoty uzlů, linií, prutů a ploch. Diese Einstellung kann in den Detaileinstellungen vorgenommen werden und gilt global für alle definierten Massenfälle.
RFEM usnadňuje modelování automatickou integrací objektů do ploch. V případě zakřivených ploch však není možné objekty automaticky integrovat. Pro ruční integraci vyberte příslušné plochy a v místní nabídce klikněte na možnost "Upravit plochy"; v záložce "Integrované" pak můžete integrovat příslušné objekty pomocí funkce "Vybrat". Vyhnete se tak chybovým hlášením způsobeným neintegrovanými objekty při spuštění výpočtu.
Zatížení na uzel lze rychle zkopírovat do jiných uzlů pomocí volby "Kopírovat zatížení na uzel" v místní nabídce. Dazu ist zunächst die zu kopierende Knotenlast zu selektieren und dann aus dem Kontextmenü der Eintrag "Knotenlast kopieren" zu wählen. Im erscheinenden Fenster "Mehrfachauswahl" sind dann die Knoten auszuwählen, auf die die Knotenlast kopiert werden sollen. Nach Verlassen des Fensters mit "OK" wird die Knotenlast kopiert.
V našem dřívějším příspěvku na toto téma jsme se zabývali nestabilitami, které se mohou vyskytnout, pokud použijeme tahové pruty. Příklad, který jsme si ukázali, se dotýkal především vyztužení stěn. Chybová hlášení, kterými nás program upozorňuje na nestabilitu, se mohou ovšem také týkat uzlů v oblasti nosníků. Zvláště náchylné jsou k tomu příhradové nosníky a příhradové nosníky. Co zde způsobuje nestabilitu?
V programech RFEM a RSTAB lze uzly vytvářet nejen pomocí souřadnic, ale také pomocí existujících uzlů. Mit der Funktion "Knoten zwischen zwei Punkten" wird beispielsweise ein Knoten erstellt, welcher sich auf der gedachten Verbindungslinie zweier Knoten befindet. Die Distanz kann über eine Prozentangabe oder über relative Längen angegeben werden.